#82 Humans of Fresh

6.2. 2018 Richard Palm

Petr Bubák, 51 let
1.vstup – 8.2.2015
Počet tréninků k 6.2. 2018 – 210

Literáta je ve mne málo, poslední sloh jsem psal o maturitě, ale už nevím, o čem to bylo, asi něco na Boženu Němcovou nebo Čapek nebo co. Kdo z nás to dneska ví, že? Ale co, má-li to být poutavé a zábavné, na druhou stranu poučné a mravokárné, proč ne. Nikdy není dost pozdě na to pokazit si reputaci ve společnosti, chtíc místo toho poučit a vychovat.

Tedy jmenuji se Petr Bubák a též jako všichni Bubáci slyším na Bubu nebo Bubi. Je mi 51.

Sleduju, že s přehledem v HoF mohu „tlouci o stůl svým občanským průkazem“ jak praví klasik. Je to dnes ale jen plastová kartička, tak to nemá takovou sílu, jako bývaly ty červené knížečky, co se z nich vytrhávala stránka 15. Byl o tom citlivě natočen pěkný film.

Moje práce je zajímavá – jak se dneska zasvěceně říká „on dělá něco s počítačema“ – naplňuje mne spokojeností, protože dělám, co mne baví. Výsledkem je, že lidi se ocitnou v prostředí se správnou teplotou i vlhkostí a cítí se pak být Fresh 🙂  Jo a můžou si to všechno nastavovat doma po internetu třeba až z města. Bezvadná výhoda, avšak trochu to svádí k lenosti. Můj další tajný plán je takový: až mne to přestane bavit, budu chovat včely. Zatím hledím, kde by se jim na Žižkově dařilo nejlépe, abych to neměl daleko s vykusováním medu.

Jsem náplava, však na Žižkově žiji delší polovinu života, snažím se hledět dopředu, rád vzpomínám na veselé příhody a těším se na další. Stále fandím – byť skrytě – Sklounion Teplice (i když už dávno jde o úplně jiný tým i spolek), fotbal však od doby základní školy hraji jen s přemáháním. Zdá se mi příliš týmový a nenahrává se povinně dozadu. Věnoval jsem se vždy spíš individuálním sportům: jízda na všem, co jde, co má kolečka, co se klouže, smeká a ujíždí, chůze nejlépe do kopce a z kopce. Rovina je nuda. Lození po stěně je též dobré. I do vyšších kopců, pak dobré s lanem a cepínem a namazat se proti slunci. Úpolové sporty mne též baví. Nejlepší však byl a je sportovní parašutismus, o tom žádná, tam jsem zažil dobré v největší míře a stále mám nejlepší žijící kamarády odtamtud.  I čas šel a já toho zanechal. Dal jsem se tedy na aerobik a různé průtahy těla základními cviky. Též dobré. Okusil jsem též triathlon – a jářku – též dobré. Však FreshKruháč mne baví zčerstva vždy a naplno. Chválím celou skupinu. Slušní lidé jste a jak snažíte se cvičit zplna a poctivě. Dandy snaží se i pro rodiče program najít, to dobré je. Tak to sporty. Na hudební nástroje sem tam něco též smáčknu. Ale to zas jinam patří.

Teď cíle, vize, sny. Cílem je snad vždy poctivě dokončit. Těžké to je, pokaždé se snažím, uvidíme jak dál. Vize měl Havel, to byl dobrý člověk. Sny a přání mám, ale neřeknu. Od toho jsou to sny.

Buď freš!

Komentáře