#141 Humans of Fresh

Tomáš P.
1.vstup – 25.2.2016
Počet tréninků k 13.9. 2019 – 221

„Čůs,

tak už jsem taky konečně překonal tu magickou 200 a mám možnost se krátce představit.

Jmenuju se Tom a jsem čistokrevný Pražák. Takže jsem se tady narodil, vyrostl, dospěl a usadil. Je mi 30 let a na FreshKruháče chodím už více jak 3 a půl roku. Je proto trochu ostuda, že mi těch 200 vstupů trvalo tak dlouho, ale měl jsem během té doby pár vynucených přestávek (zranění atd.)

Už od mládí jsem byl rodiči veden ke sportu a celkově k pohybu. Takže léto bez cyklovýletů a zima bez lyžování jsou naprosto vyloučené. K tomu se mě, i mého bráchu táta snažil tlačit do atletiky, které se celý život věnoval a později ve Stodůlkách trénoval. U bráchy se mu to celkem povedlo, pro mě to moc nebylo, a tak pro mě atletika skončila vrhem koulí a hodem krikeťákem v mladších žácích. Běhání dokola mě nebavilo. Jako malý jsem vždycky chtěl hrát hokej, ale bylo mi vysvětleno, že na to nemáme peníze a čas. Takže jsme si alespoň s klukama ze školy chodili pinkat tenisákem na plácku na sídlišti. Navíc mě to vždycky táhlo do brány, tak jsem si doma vyrobil pár kusů výstroje a nechal do sebe pálit míčky.

Sen jsem si splnil až v 17 letech, kdy jsem objevil jeden začínající hokejbalový tým, který nabíral nové hráče. Hokej to sice není, ale je tomu hodně podobný. Tým mě vzal jako úplného začátečníka mezi sebe a musel jsem se všechno naučit. Po začátku v nejnižší lize jsem dostal šanci si na dvě sezony zachytat i v juniorské extralize. Později přišlo pár hluchých sezón a málem konec s hokejbalem. Naštěstí mi přišla nabídka od mého současného týmu ‑ SPC, kde se mi vrátila chuť tento sport dál provozovat. S touto svou hokejbalovou rodinou se potkáváme už více než 8 let (celkově letos začínám už 14. sezonu). Nyní už hokejbal hrajeme opravdu jen pro zábavu v nejnižší pražské lize zvané jednoduše „Prales“. A za poslední 3 roky jsme skončili 1., 2., a 4., takže myslím, že nám to docela jde. Kdo by se chtěl přijít podívat, tak centrum hokejbalu v Praze je kousek od FreshKruháče, na kopci nad Palmovkou u plynojemu.

Vystudoval jsem Stavební fakultu na ČVUT, konkrétně obor Konstrukce a dopravní stavby se specializací na silniční stavby. Ještě před státnicemi jsem nastoupil do projektové firmy, ve které stále jsem a vzhledem k rozjetým projektům asi i dlouho budu. Momentálně pro vás totiž projektujeme Pražský okruh. Práce je to dost psychicky náročná, protože, jak všichni víme, spousta lidí dělá všechno pro to, aby to nějak zbrzdili, nebo úplně zastavili. Ale to je na delší povídání někde u piva.

Už před více něž rokem jsem vstoupil do svazku manželského. O tom, že jsem si vybral tu pravou a že jsme s mou drahou polovičkou Lůcou na stejné vlně svědčí i to, že chodíme na kruháče spolu. Sice většinou každý jinam, protože já preferuju Spořilov a pro ni je víc po cestě Harfa, ale o sobotách na Markusovy pekla vstáváme spolu.

Společně milujeme cestování, a tak denně číháme na akční letenky kamkoliv a snažíme se vidět co nejvíc, dokud je čas, peníze a levné letenky. Před nedávnem jsme také začali novou tradici, a to cestování na hokejová mistrovství světa. Spojit pár hokejových zápasů s návštěvou hostitelského města je super. Jinak na hokej chodíme i v Praze – na jediný extraligový hokej v Praze! Mimochodem na hokeji jsme se i poznali.

A proč zrovna FreshKruháč? Samozřejmostí je nutnost udržovat se v nějaké fyzické kondici při sedavém zaměstnání a údržba pro hokejbal, protože už ani netrénujeme. A taky zdravotní důvody, protože jeden z důvodů těch několika pauz je výhřez plotýnky v krční páteři, a tak musím držet tělo v kondici, abych se co nejvíc oddálil nevyhnutelnou operaci.

FreshKruháč už dávno není jen o tom přijít, zpotit se a zase jít beze slova domů. Navíc s otevřením Spořilova to mám do práce jen kousek autem, a tak konečně můžu využívat ranní tréninky a momentálně nevynechám ani jediný den, kdy tam jsou tréninky, takže se se spoustou lidí potkáváme už docela často.

Postupem času se hlavně z tréninků stala totální závislost.

Tímto bych chtěl vyseknout obří poklonu nejen těm třem klukům, díky kterým se všichni denně potkáváme v gymech, ale i všem ostatním trenérům, barmanům a všem ostatním z FreshTýmu schovaným v zákulisí. Povedlo se tady vytvořit něco, od čeho se nedá jen tak odtrhnout a vytvořená závislost není asi jen na endorfinech, ale na celkové atmosféře na FreshKruháčích.

Takže díky za FreshKruháč kluci!“