#142 Humans of Fresh

Daniel N.

1.vstup – 5.9.2018
Počet tréninků k 17.10. 2019 – 253

„Čůůůůůůůůs,

dostal jsem úkol/možnost se FreshRodině pořádně představit, tak se k tomu čtení pohodlně usaď a jdeme na to!

Jmenuji se Dan (oslovení Daniel nemám rád) a je mi čerstvě 25 let (fakt už ten věk jde znát). Pocházím z Jižní Moravy a v Praze žiji šestým rokem – ano, jsem náplava! Na druhou stranu si myslím, že jsem sem výborně zapadl, protože doma si ze mě neustále dělají prdel, že mám od doby, co jsem v Praze, postoj k manuální práci jako ředitel zeměkoule. Navíc jsem jako správnej “IŤák” manuálně naprosto levej – ale radit umím skvěle! 😀

Jako střední školu jsem vystudoval obor Informační technologie na Obchodní akademii – spojil jsem “Má Dáti – Dal” s “jedničkami” a “nulami”. Následně jsem se 4 roky pro-trápil k Bc. na ČVUT (Fakulty Informačních technologií) a nyní se hodně trápím na navazujícím magisterském studiu na VŠE a každý den si říkám “Stojí mi Ing. vlastně za to?”. U školy už pár let pracuji jako programátor a podílím se na vzniku například internetových bankovnictví, úvěrových kalkulaček, platebních bran, atd. – prostě samý užitečný věci. Svoji práci mám rád (i bez hypotéky) a nedovedu si představit, že bych vyhrál ve Sportce (tu výhra vlastně teda jo) a pak už nechodil do práce. To bych pak trávil mnohem víc času na FreshKruháči a ruku na srdce někteří trenéři, barmani, atd. – to by fakt bylo peklo co? 😀

A tím se dostávám k tomu, jaká byla vlastně moje cesta ke cvičení a FreshKruháči. Dřív jsem nesnášel cvičení – gymnastika a atletika – nejhorší hodiny tělocviku. Mnohem víc mě bavilo kopat místo toho do mičudy (i když mi to moc nešlo :-D). Jak šel čas, tak jsem se krásně kulatil a kulatil, až jsem se jednoho dne na sebe podíval a řekl si, že takhle to dál nejde. Začal jsem chodit do klasický posilovny a shodil jsem 18 kg za 5 měsíců (některý trička jsem nosil dokonce ve velikosti S). No ale jsem člověk pohodlný a po dalších pár měsících jsem posilovnu opustil. A samozřejmě jsem po chvíli začal zase “nabírat hmotu” – bohužel ale jinak, než bych si přál. Pak jsem v práci poznal Martina a začal poslouchat, jak chodí na nějaký kruháče a jak je to tam skvělý – příběh o tom, jak vlastně FreshKruháč vznikl, atd. A že se mám přestat vymlouvat a začít taky chodit na ten Nejlepší kruhový trénink v Praze! Nějakou dobu jsem si říkal – “To vážně používají slovní spojení “Nejlepší kruhový trénink”?!”. Přitom jsem kolem gymu na Bořislavce jezdil každý den a trvalo mi fakt dlouho, než jsem přišel.

Až jednou jsem jel odpoledne domů kolem Bořislavky a dostal chuť cvičit – měl jsem štěstí – na večerní Startér od osmi bylo místo u Kuby. Zpoza baru na mě při příchodu Ivča udělala to její typický “Čůůůů-ůůůs” a já skoro utekl pryč. 😀 Málem jsem umřel a měl jsem problém sejít schody dolů. Druhý den mě bolelo celé tělo. Až po několika dnech jsem se začal zase trochu hýbat a šel znovu. Postupně jsem si uvědomoval, že tohle je vlastně opravdu ten “Nejlepší kruhový trénink v Praze”! Dlouho mi trvalo, než jsem se odhodlal ze Startéru na Kruháč/Silovku (na první silovce se mě trenér zeptal, jestli si tu osu nechám prázdnou bez kotoučů a divil se trochu, když jsem mu zděšeně odpověděl, že ano a i tak to nezvednu :-D). No a věta “Když jsi přišel poprvé, tak si nezvládl ani klik!” od jiného trenéra, taky ve spojení se mnou platí dokonale.

Brzy jsem začal obdivovat všechny Vás šílence, kteří jste se dokázali dostat a aspoň měsíc svítit na Top 5 tabuli. Dal jsem si za cíl se tam taky dostat – do roku od svého první tréninku a ještě k tomu stihnout i pokořit modrou hranici – 200 vstupů. Modrou hranici jsem tak tak pokořil do roku i díky vyhecovaný sázce o Top 5. Nebyl jsem zdaleka člověk s nejvíce vstupy ten měsíc (sázka je sázka prostě a já měl “jen” 47 :-D), ale i tak jsem se překonal a na Top 5 tabuli se dostal. Celý měsíc jsem nedělal nic jinýho než cvičil, pral propocený věci, plánoval tréninky a chodil do práce (přiznávám, že jsem si vzal i dovolenou na týden :-D).

I když se to někdy nezdá, tak jsem introvertní člověk. Když necvičím a nepracuji, tak pravděpodobně někde sedím u kávy nebo se poflakuju venku, sleduji silniční cyklistiku, koukám na nějaký film/seriál (GoT prvních sedm sérií jsem zkoukl za 9 dní, protože nějak se to dohnat musí že jo :-D), poslouchám hudbu nebo si něco zahraju na PC. A pak jsem ještě taky ten člověk, kterej má speciální playlist na Spotify “Dojížděčky” a jako budík střídám například tyhle hitovky (We’re Not Gonna Take It, Roxanne, I Got My Mind Set On You, Moby), který všichni dobře známe :-D.

Poznávací znamení, že jsem přítomen na Bořislavce:

• Prý blbý kecy na baru
• Neustálé stěžování si na kávu a vlastně obecně stěžování si furt na něco
• Cvičení s nejlehčím závažím ze všech – 5 kg sandbag, 8 kg ktb, juniorská osa nebo “dětský váhy” na silovce. Neboli “Mám zlatý srdce – nepotřebuju závaží!” 😀

Takže si mě klidně odchyť na Bořislavce a můžeme pokecat víc.

Čůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůs“