Horní zkřížený syndrom

Svalová dysbalance takzvaného horního zkříženého syndromu postihují velkou část populace, včetně sportovně založených jedinců. Jedná se o specifické přetížení krční a hrudní páteře v důsledku špatných pohybových návyků a fyzických aktivit. Další příčinou může být také nedostatek pohybu, či stresové podmínky v osobním životě (deprese, úzkost), které mohou vést až k negativnímu dopadu na nervový systém.

Horní zkřížený syndrom se může na první pohled vyznačovat specifickým předsunutím hlavy, zakulaceným držením ramen a vyklenutím hrudní páteře vzad (hrb). Kromě zmíněných viditelných příznaků se může horní zkřížený syndrom projevit také časově nepravidelnou bolestí krční páteře, kdy může problém přetrvávat až do nepříjemných bolestí hlavy. Výjimkou nejsou ani bolesti v oblasti ramen, hrudníku a středu zad.

V rámci horního zkříženého syndromu dochází k oslabení a zkrácení specifických svalových skupin (svalů). Název ,,zkřížený syndrom” poukazuje na vzorové zkřížení mezi svaly, které mají tendenci k oslabení, či zkrácení. Každý zkrácený sval má na proti sobě sval oslabený, je proto nutné vždy přetížený (ztuhlý/krácený) sval uvolnit a oslabený posílit.

Svaly zkrácené, nebo tendencí ke zkrácení (první kříž):

• Šíjové extenzory (vzpřimovače) krční páteře
• Malý sval prsní
• Velký sval prsní (především horní a střední vlákna)
• Trapézový sval (horní vlákna)
• Zdvihač lopatky
• Zdvihač hlavy

Svaly oslabené, nebo tendencí k oslabení:

• Mezilopatkové svaly
• Dolní fixátory lopatek (sval trapézový)
• Pilovitý sval přední
• Dolní vlákna širokého svalu zádového

Prevencí a předcházení této svalové dysbalance je snižovat riziko vzniku příčiny špatnými pohybovými návyky , a tím vytvořit a napravit správné návyky v osobním životě (práce, doma, jízda autem aj). Dalším důležitým faktorem je vybrat vhodné kompenzační cvičení, které je důležité i kvůli prevenci a vzniku případných hlubších problémů. Do kompenzačního cvičení zařazujeme rovněž cvičení na HSS (hluboký stabilizační systém), který hraje v našem těle nezastupitelnou funkci.

V praxi se kromě horního zkříženého syndromu můžeme také setkat s tzv. dolním zkříženým syndromem, který postihuje dolní polovinu těla. Dolní zkřížený syndrom postihuje rovněž svaly břicha a má negativní dopad na brániční dýchání, které řadíme právě do HSS.