Staré Maorské přísloví v angličtině zní: „Don’t be a pussy„.
Kamarád se s tímto lidovým rčením vrátil z Nového Zélandu a vcelku mě to oslovilo. I když se to na první pohled asi nezdá, je v tom spousta moudrosti.
Stále časteji se ve FreshGymu setkáváme s lidmi, kteří začínají cvičit kvůli špatné fyzičce nebo dokonce nadváze. A to je správně! Dělá nám to jen radost, protože naším posláním je pomoci co největšímu počtu lidí, aby byli Fresh a to nejen u nás v Gymu a nejen (i když především) fyzicky. Občas bohužel „pytel s pískem“ kolem pasu na sebevědomí nepřidává, a tak často špatná fyzička ústí i v špatnou „psychičku“. A lidé se tak místo aby začali cvičit točí stále v začarovaném kruhu. Nejsou Fresh ani tělem ani duchem.
Pro začínající, ale i pro bývalé sportovce, kteří se vracejí do formy, je takový FreshStartér 2x týdně dobrým začátkem. Trénink je ve volnějším tempu s dostatkem prostoru pro chytání správné techniky cviků a hledáním vlastního tempa. Obecněji – pro začátečníky nejen u nás v gymu, je velký posun a skok z ničeho začít 2x týdně pracovat na svém těle. Pro tělo je to většinou dostatečný impuls k tomu, aby se začalo transformovat. Na začátku jde fýza rychle nahoru a často i ty faldíky mizí vcelku rychle.
Je potřeba si ale uvědomit, že tělo je geniální mechanismus a je pěkně vykutálené. Příroda to tak zařídila, aby si tělo dokázalo zvyknout téměř na cokoliv – mráz, teplo, tmu, světlo, hlad, sytost, pohyb, strnulost… A tak, pokud si tělo zvykne na 1-2x týdenní lehčí trénink, jste v pasti. Člověk totiž koukne na své kolegy z práce – pecivály – a má ze sebe dobrý pocit. Protože přece „jsem lepší než oni, když alespoň něco dělám„. To je sice možné, ale skutečný úspěch se dostaví, až se budete srovnávat se svým potenciálem, s tím jací byste MOHLI být, s tím, co ve vás dřímá a s tím NA CO MÁTE – a ne s někým, kdo už v danou chvíli je fyzicky a výkonnostně pravděpodobně míle za vámi. To je jen hlazení ega a falešná výmluva, proč dneska na ten trénink není třeba chodit! Ano, soutěžení a tedy srovávání se s ostatními, může dobře posloužit – předhánění se kdo rychleji doběhne do cíle, kdo dál dohodí nebo kdo víc zvedne. Mělo by to však sloužit jako zdravá motivace, silný důvod proč se chtít zlepšovat. Srovnávání s ostatními by nám nikdy nemělo sloužit k ospravedlňování našich (ne)činů! Ať už ve sportu nebo v čemkoliv jiném.
Takže tělo si za pár týdnů na trénink 1-2x v týdnu zvykne a přestanete se posouvat. A pozor – neznamená to jen, že se vám tréninky budou zdát lehčí. Často můžete mít při tréninku pocit, že už nemůžete, ale přesto fyzicky stagnujete (vzhledově). Protože – i když na tréninku máte pocit, že třeba umíráte a ten trenér je fakt č***k, druhý den ráno se už vstává o něco lépe, než po prvních tréninkách. Necítíte tolik zatuhlé nohy, takže se ráno bez dopomoci posadíte na záchod, nebolí vás břicho, když se smějete a můžete se vcelku pohodlně napít z velké skleničky 🙂 Přesně v tu chvíli je potřeba přidat! Když tady usneš na vavřínech, tak si začínal cvičit zbytečně!
Trénink, který tě posune, ucítíš minimálně další 2 dny. To mi věř! A není to jen o tom, jak trenér trénink postaví. Je to hlavně o tom, jak ty se postavíš k tréninku. Kruhové tréninky děláme především pro normální lidi. Je to totiž nejefektivnější a nejjednodušší způsob komplexního posílení celého těla, který je vedený profi trenérem a je finančně, časově i místně dostupný všem. Narozdíl od samostatného cvičení si nemusíš sám trénink vymýšlet, sám se motivovat a sám se kontrolovat, zda to děláš správně. Samozřejmě, že pokud se staneš pokročilým, začneš pošilhávat po silovém tréninku, třeba FreshSilovku. Jedině dobře. Čím rozmanitější fyzický rozvoj je, tím lepší budou výsledky. Každopádně je to o postoji. Každý trénink lze odmakat a každý trénink lze odflákat. A když píšu, že je potřeba přidat, nemyslím tím nutně hned přidávat počty tréninků v týdnu – mnohdy stačí přidat na stávajících tréninkách. Přidat v koncentraci, ve snaze a v tempu.
Pokud chcete vážně dobré výsledky, ať už zhubnout, nabrat, vyrýsovat, zpevnit…je třeba do toho šlápnout pořádně a ještě víc. Ohledně motivace a důvodů proč cvičit a jak se donutit, jsem napsal jiný článek zde. Předpokládám tedy, že vnitřní motivaci už máte. Pak počítejte s tím, že než svého cíle dosáhnete, pěkně si máknete. Nebude to procházka růžovým sadem! Rozhodně to nebude pohodlné a bez námahy, jako hubnutí TotalGymem 5000 z teleshopingu. Věř mi Chucku! Na cvičení 3-4x v týdnu zapomeňte! Pokud je váš cíl opravdu velký, je potřeba se k tomu postavit opravdu velce! Pokud budete cvičit správně, budete regenerovat (tzn. třeba žádná party!) a správně jíst, klidně trénujte 8x týdnně, 10x týdnně! Samozřejmě dřina v tělocvičně musí být doprovázena dřinou v kuchyni, tedy správnou stravou – a ačkoliv si nemyslím, že strava stojí z 80% za našimi výsledky, dobrou půlku určitě obstará. O tom však až jindy. Zajímavý článek o stravě je například zde.
To o čem tu píšu, je i důvodem, proč vás ke konci kruháče vždy tak hecuju. S nadsázkou se dá říct, že celý trénink směřuje k těm posledním 3 intervalům. Ani ne tak kvůli jejich náročnosti fyzické, ale spíš psychické. Podvědomě víme, že s blíží konec a začínáme si uvědomovat, že už nemůvžeme. Už nás pálí svaly a nestačí nám dech. Už máme pocit, že prostě další opakování nezvládneme. A přesně v tu chvíli se to teprv začíná počítat, v tu chvíli se teprv začínáme posouvat! Přesně tento moment je to, čeho chceme denně na tréninku dosáhnout – tam si sáhneme na dno a tam se zlepšujeme! Muhammad Ali, ikona boxu, na otázku „Kolik uděláš sedlehů?“ odpověděl výstižně: „Já nevím, nepočítám svoje sedlehy. Začínám počítat, až když to začne pálit a cítím bolest, protože to je jediné, kdy se to opravdu počítá.„.
Neberte mě špatně – nestavím se do role soudce, který z nějaké vyšší pozice může ostatním říkat, že jejich styl je špatný. Pro mě ale jsou slogany typu „Hubnout zdravě a bez námahy“ nebo „Jednoduše se postavíte a necháte vibrace cvičit za Vás“ nesmysly. I kdyby třeba fungovaly. Jakože tomu stejně nevěřím. Navíc ti, kteří téměř necvičí, nebo nechávají za sebe „cvičit“ stroje, o tom nejvíc žvaní. Neustále kolem sebe slýcháme mluvit líné zadky o tom, jak si 1x v týdnu zamakají na super-moderních strojích, kde vlastně nic nemusí dělat a jak je to úžasné. Neustále slýcháme, jak si 2x v týdnu zašlapou na nějakém kosmickém rotopedu, jaká je to námaha a že víckrát v týdnu to ani není zdravé! Neustále slýcháme fňukny, že jsou z těch Cosmodisků namožení a že je bolí svalíky/faldíky.
Neexistují zkratky k úspěchu a je to vždy dřina. A slovo dřina, ačkoliv je často vnímání negativně, neznamená nutně něco špatného. Chcete mít jen vypracované tělo nebo chcete zároveň být na sebe hrdí, že jste zvládli veškerou tu námahu, nazvedali ty tuny závaží, odběhali ty tisíce kilometrů? Chcete jen titul na vysoké škole nebo chcete být na sebe hrdí, že jste zvládli těch 5 let, 150 zkoušek a tisíce řádek knih? Pokud jste podobně naladění jako my ve FreshGymu, pak to bude pravděpodobně vždy ta druhá část odpovědi.
Stojím si za tím, že pokud chcete výsledky, je potřeba o tom přestat žvanit, zvednout zadek a začít makat! Tak „don’t be a pussy“ 😉