Radek Čuda , 25 let
1.vstup – 6.11. 2013
„ČŮŮŮS, jsem Radek a mám tu čest, že můžu dělat trenéra Freshkruháče. Zdaleka všechny vás neznám osobně, protože jsem zatím víceméně (spíš více než méně) měl tréninky jen venku, ale doufám, že s otevřením Bořislavky vás na trénincích poznám co nejvíc. Mimochodem v působení na Freshi jsem trochu doufal, už když jsem si ke klukům chodil zacvičit při jejich začátcích v kamrlíku těsně pod střechou na Podviňáku. Chodil jsem, protože Daňous pro mě byl na střední fakt super kámoš a byla s nim strašná sranda. Vlastně proč ten minulý čas, když všichni víte, že to platí pořád 🙂 Navíc jsem kvůli dalším aktivitám moc nestíhal své atletické tréninky a vyhovovalo mi chodit cvičit později večer. Kruháč jsem ze své sportovní kariéry samozřejmě znal, ale nikdy mě nedělal tak Fresh. Dobrá obtížnost, super parta a hecující trenéři – to mě prostě bavilo a baví stále. Navíc bylo fajn se tam potkat s Pinďou, se kterým jsem pro změnu chodil na základku. Nikdy nezapomenu na naše společné vítězství v jednom z prvních freshklání ve vánočním kruháči dvojic. Dost o mé cestě k Freshi, ať si ty svoje řádky slávy nevyplácám na lacinou reklamu 🙂 Kromě tréninků na FreshKruháči také učím tělák (momentálně na OA Bubeneč), což je občas na mašli, ale celkově to hodnotím jako gooood. Asi od druháku střední pomáhám mámě s plaveckou výukou dětí a posledních šest nebo sedm let jsem působil jako atletický trenér různě starých dětí v SK Jeseniova. Plavání i atletika mě vůbec dost ovlivnili, jak se dozvíte dále. V různých dotaznících se často ptají na závislosti typu kouření, alkohol apod. Dlouho jsem si myslel, že na ničem závislý nejsem, ale pravda je jiná. Veřejně se přiznávám, že jsem závislý na sportu! Vyzkoušel jsem si toho hodně a doufám, že toho ještě strašně moc vyzkouším. Soutěžně jsem se delší dobu věnoval „jen“ baseballu (asi 3 roky), plavání (5 let) a atletice (10 let a pokračuji). Plaval jsem jako úplný prcek na baby plavání a vyvrcholilo to pěti lety závodního plavání za Bohemku spjatého se studiem sportovní ZŠ Sázavská. Nejvíc mi šly kozy (rozumějte prsa) a to hlavně 200m. V půlce devítky už mě štvalo dřít (10 tréninků týdně a to půlka každé ráno od 6:00) aniž bych měl nějaké uspokojivé výsledky a tak jsem utekl atletice, protože běhání mi šlo v porovnání s ostatními ve třídě výrazně lépe. Navíc plácat se ve vodě od stěny ke stěně už bylo fakt k zbláznění a já chtěl poblázněn érou Šebrle, Dvořák, vyzkoušet desetiboj. K tomu jsem se sice nakonec taky dostal, ale vždycky mi šli nejvíc spíš delší běhy. Nejvíc jsem obíhal osmistovky a patnáctky (1500 m, ne patnáctileté dívky!). Z technických disciplín mě nejvíc okouzlily oštěp a tyč a kromě hladkého běhání mě baví taky 100 a 400 metrů přes překážky. Co jsem zkusil nezávodně, řekněme pro radost, by vydalo na hodně písmenek a tak snad jen to zajímavější či mému sportovnímu srdíčku nejbližší, kajak na divoké vodě, horolezení, paragliding, parašutismus, jízda na koni, skoky na trampolíně. Sport nakonec ovládl i moje studijní rozhodnutí. Ačkoli jsem se ještě do začátku čtvrťáku na gymplu viděl jako právník, nakonec jsem se rozhodl jít cestou, o které jsem si nebyl jistý, jak mě zajistí, ale byl jsem si jistý tím, že kráčet po ní mě bude na 100% bavit. Takže mám nakonec vystudovanou Fakultu tělesné výchovy a sportu na Univerzitě Karlově (zatím Bc.), kde jsem se specializoval hlavně na atletický trénink a výuku plavání. Určitě je vám jasné, že takhle krátký text nemůže obsáhnout celou mou super osobu a tak doufám, že se uvidíme na tréninku nebo nějaké Freshakci. Stay Fresh like me 🙂