#100 Humans of Fresh

Michael H.
1.vstup – 1.3.2013
Počet odtrénovaných tréninků k 26.9. 2018 – 10 000+

„Čus já jsem Michael. I když to nevypadá, tak jsem nejmladší z trojice zakladatelů FreshKruháče. Celej příběh jak jsme založili FreshKruháč si můžete přečíst na našich stránkách, takže s tím vás prudit nebudu 🙂 i když bych rád, jelikož nesnáším psaní a ještě víc nesnáším psaní o sobě nebo koukání na sebe v televizi v gymu. 😀 Jak by vám mohli říct kluci ze základky, když se psal první diktát a sloh tak všichni měli za jedna, jenom já měl za 3 :D, no co už, každej nemůže bejt dobrej ve všem 🙂

Snažil jsme vymyslet i jak psaní HoF obejít, bohužel IT variantu psaní mi již vyfouknul Smejky a druhou variantu jsem zamítl sám, jelikož článek formou fotopříběhu jako v Bravíčku se zase vylučoval s mojí oblibou koukání na fotky se mnou.

Takže jdeme na to. Můj příběh začíná v Praze, kde jsem se narodil, studoval a žil dlouhou dobu. Nyní žiji kousek za Prahou na samotě v lese se svojí snoubenkou (musel jsem napsat snoubenku, jinak bych dostal doma vynadáno :D) a pošahanym psem Edou (který mě tady zrovna olizuje a snaží se mi nacpat tenisák, který bych mu měl házet). Kdo mě zná, ví, že jsem velký milovník psů, hlavně těch zlejch bojovejch :D, proto jsme si pořídili amstafa Edu :), který již rok zpříjemňuje atmosféru na Freshi svým kradením ručníků, okusováním tkaniček, chrochtáním a prděním. Jelikož jsem ten milovník psů, chtěl jsem s Edou chodit na výstavy. To nám bohužel nevyšlo, jelikož má Eda blbě rostlý špičák. Takže jak rychle začala naše výstavní kariéra, tak taky rychle skončila. Jelikož se ale v tomhle nevzdávám, tak se pomalu snažíme s Edou začít bull sporty, přeci když cvičím já, tak musí i pes. 🙂 Takže se může stát, že nás uvidíte v lese běhat za peškem, přetahovat se o něj, nebo jak si dáváme procházku s řetězama, njn. holt v tomhle jsem magor :).

Další mým koníčkem je káva, tedy po kancelářsky KHÁVES. Takže, kdo by si chtěl předávat své zkušenosti a slasti o khávesu, může se mnou 🙂 nejen rád kháves konzumuji, ale taky se o něm bavím ( stejně tak o psech, ale to už mi bylo blbý psát v předchozím odstavci, jelikož by to mohlo skončilo článkem o Edovi a né o mně :)), takže další možnost, kde mě potkat jsou převážně pražský hipsterský kavárny.

Přeci jenom vás asi bude zajímat i nějaká moje sportovní historie, když jsem ten trenér. Již od základky jsem zkoušel různý sporty, jak skupinový tak pro jedince, bohužel jsem nikdy u ničeho nevydržel, jak jsem měl již všechno vybavení na daný sport, tak jsem skončil :D, moje rodiče to většinou dost štvalo :D. Jsem rád, že jsem si mohl všechny sporty vyzkoušet, hodně tomu vděčím i našemu tělocvikáři na základce, který dokázal probudit zájem o sport snad u všech. Do teď si pamatuju, že mi řekl, že v životě nedokážu udělat stojku, přeci jenom jsem nebyl úplně hubený dítě a gymnastika mi nic neříkala 😀 A vidíte, teď je stojka jedním z mých oblíbených cviků :). Sportů jsem vyzkoušel docela dost, florbal, volejbal, karate, MMA, atd.. Jediné co jsem snad nikdy nehrál za žádný tým byl fotbal, jelikož já, moje nohy a míč jsme nikdy nebyli nějak moc velcí kamarádi. Když už jsem to s klukama hrál, měl jsem styl “uhni, nebo si ublížíme oba dva”. Jak je vidět, nikdy jsem u ničeho moc dlouho nevydržel, jediné, co jsem dělat dýl, byl volejbal a posilovna, možná proto mě tak baví kruháče a silovky, jak z pozice trenéra, kde můžu využít všechny své zkušenosti, tak z pozice cvičence, kde mě žádný trénink neomrzí.

Tak to je za mě asi všechno. Počet tréninků vám neřeknu, doufám, že mi nechá vyjet Smejky aspoň počet tréninků, který jsem od trénoval (doufám, že už nějaká ta tisícovka to bude), samotného by mě to zajímalo. Kdo by chtěl, může dorazit na mé tréninky, nyní se  pohybují na Harfě každé úterní dopoledne, dále pak podle potřeby, takže Bořislavka mi taky není neznámá, jak kruháčová místnost tak silovka :).

Takže někdy v gymu čůůůs „