Ondřej S.
1.vstup – 2.11.2016
Počet tréninků k 10.1. 2018 – 234
„Tento HoF se stane legendou – již nikdy nebude FreshSvět takový, jak ho známe.
Jsem rád, že jste společně se mnou svědky tohoto historického zlomu, ale nemusíte se bát – změna, která nastane, bude k lepšímu.
Ve svém příspěvku do Humans of Fresh se chci zaměřit na 2 zásadní témata:
Byl pochmurný pozdní podvečer. Digitální hodiny pod televizí signalizovaly 18 minut do sedmé hodiny. V místnosti s bílými stěnami svítilo jen světlo monitoru. Počasí venku bylo nevlídné, jak to na konci srpna bývá, a přesně tyto okolnosti toho památného roku 2017 způsobily, že přišel na svět nápad na vlastní FreshSong. Vznikla první verze textu, kterou jsem přes messenger poslal na účet Bořislavky a čekal jsem. Den. Dva. Tři.
Pomalu narůstající nervozita stoupala od špiček nohou, přes hamstringy až do trapéz. Původní nadšení klesalo rychleji než můj core po minutě planku. Čtvrtý den jsem se smířil s tím, že nápad mít vlastní song na dojížděčku prostě ty bicákem namachrovaný slečinky prostě nezajímá. Ztratil jsem chuť k jídlu i k angličákům. Cvičit jsem chodil jen se sebezapřením a moje „čůůůůůůs“ v těch dnech nebylo tak veselé a energické, jako kdysi. Kdykoli jsme měli dojížděčku na Mobyho nebo In the jungle, posměšně jsem odfrkával nad tou mrzkou kapitalistickou muzikou.
Při procházce po Nuseláku se my do mysli vkrádaly ty nejčernější myšlenky. Opřel jsem se o studené zábradlí a zahleděl jsem se do údolí pod mostem. Zvedl jsem ruce a chytil se vrchní části konstrukce. Díky, v té době, již odcvičeným cca 60 tréninkům nebyl v úchopu problém. Na tváři jsem ucítil studený závan větru, který se opřel do jediné slzy kanoucí z pravého koutku levého oka. Nadechl jsem se a vůlí celého svého vnitřního Fresháka jsem se odhodlal.
Připustil jsem si myšlenku, že si smažu messenger. Ruka se mi třásla. Zavřel jsem oči a sáhl do levé kapsy levé kalhoty a vytáhl telefon. Notifikační dioda zeleně poblikávala a jako by se mé depresi vysmívala. Opsal jsem palcem známý symbol a displej se rozzářil.
„Čůůůůs Ondro, tyjo fakt super nápad : -) rozpošlu to dál klukům a uvidíme, co s tím provedeme : – )!
Terka
Cítil jsem, jak se země otřásla, když se svět opět vracel do svých kolejí. Rovnováha byla obnovena.
Tento dramatický příběh byl inspirován skutečnými událostmi. Podobnost s žijícími osoba je čistě náhodná.
Bohužel musím říci, že od té doby se to nikam neposunulo. Jednou byla zmínka ve FreshNovinkách, že zákládám iniciativu na vlastní song, ale nikdo se neozval.
Toto je tedy prostor, jak si to znovu připomenout. Dan Chmelík se mi přiznal, že v nedostatku času pánové nezvládnou tuto jedinečnou a unikátní myšlenku dovést do konce, ale podporu od celé FreshParty mám.
Teď potřebuji Vaši pomoci, protože sám to nedokážu. Aktuálně je na světě druhá verze textu a námět hudby (v mé hlavě). Pokud se to technicky podaří, najdete zde odkaz k nahlédnutí.
Myslím, že by bylo fakt super mít vlastní signifikantní song, který budeme společně nenávidět, jelikož když se podíváte na ten text, určitě zjistíte, že se na něj dá vymyslet spoustu nepříjemných kombinací. Vyvěsíme ho na youtube, dáme mu milion shlédnutí a necháme v historii Freshkruháče něco za sebou.
Kdokoli, kdo umí zpívat, na něco hrát, produkovat hudbu, skládat, případně pokud máte takový známý, dejte vědět na syrond@seznam.cz a zkusíme to dát společně dohromady. Baruš Olexová se ve svém HoF práskla, že zpívá. To jsou lidi, které potřebujeme.
Jakmile dáme dohromady vlastní song, kempy ani tréninky nebudou už takové, jak je známe. Budeme zakončovat tréninky něčím, co je jen a jen naše. Budete si to moc pouštět při běhání, v koupelně nebo v ložnici (ten refrén na to dost vybízí).
A TEĎ KONEC PRDELE!!!!
Otevřením druhého tématu končí všechna sranda.
Menstruace vrcholových sportovkyň a sportovců. Homosexualita profesionálních sportovců. Utajovaná anorexie a bulimie. Polykání lžiček a tampónů (Gabina Koukalová). Šikana trenérů v mladistvém věku, ponižování. To jsou namátkou jen některá TABU, o kterých se prostě nemluví.
Prý na to společnost není připravena. Rozhodl jsem se veřejně promluvit o dalším tématu, který zahýbe Freshsvětem tak mocně jako russian twist s 5kg medíkem. Dlouho jsem se k tomuto coming outu odhodlával a možná pár z vás, kteří se máte v intervalu čas a chuť po mě zálibně a se zájmem vzájemného respektu ohlédnout už nejspíše víte, co se chystám říct. Humans of Fresh je místo, kde se k tomu odhodlám. Mým cílem je inspirovat!
Dodat odvahu všem, kdo jsou na tom stejně a zakřičet do světa, že jsme taky lidi a chceme své místo u parapetu, abychom si tam položili ručník, klíče od skříňky, klíče od bezpečnostní skříňky, telefon, fotku oblíbeného zvířete a Míky bez trička.
Zároveň bych chtěl podpořit ty nové Fresháky mezi náma, kteří ještě nemají takovou odvahu a jsou schováni ve své ulitě.
Nebojte se! Víme, že jste pod tou nervózní slupkou super lidi.
A možná právě proto, že mám za sebou 200 vstupů, jsem se rozhodl vystoupit z řady. Možná přijdu o některé přátelé. Mnozí z vás to třeba nepochopí a budu jim připadat nechutný.
Na to všechno jsem připraven. PROTOŽE JSEM FRESH!
Tak do toho!
Jmenuji se Ondra Syrový, mám za sebou 200 vstupů…… A DĚLÁM KLIKY NA KOLENOU.
Uf. Je to venku. Jooooooooooooooo! Je to tady. Dokázal jsem to říct a cítím neskonalou hrdost oběmi nosními dírkami.
Všichni, kdo jste na tom stejně, se už nemusíte bát ozvat jako já. Pokud se projevíte a budou po vás házet ručníky – budu tam.
Pokud se vám, hlavně holky, budou smát ve sprchách – budu tam.
Pokud vám na baru nebudou chtít nalejt – budu tam.
Mám sice 192 cm, ale mých 105kg mi prostě nedovoluje dělat celý interval technicky kvalitní kliky. NECHCI TO FLÁKAT.
NEBUDU DĚLAT KLIKY BLBĚ JEN PROTO, ABYCH JE DĚLAL! PROSTĚ NE!!!!
Chci se soustředit na kvalitní techniku a raději udělat 10 správných kliků na kolenou s fixovanými lopatkami než to dělat blbě.
Teď už je to jenom na vás. Necvičme technicky blbě jen proto, že se bojíme, co tomu řeknou ostatní. Nestyďme se za svou formu. Až vytvoříme vlastní dojížděčku, stejně nás pošle do hajzlu všechny bez ohledu na rasu, vyznání nebo techniku kliků a budeme blít nakopávače, které jsme si dali před tréninkem.
V poslední části něco málo o mě. Narodil jsem se v Praze na sídlišti, vyrostl jsem tam a založil tam rodinu. Je mi 33 a můžete mě potkávat v ranních hodinách na Boři.
První jsem přišel 2.11.2016 – až cca rok na to jsem si všiml, že to bylo asi třetí den po otevření. Znával jsem pracovně tátu Hanze Jensena a mám ho na facebooku v přátelích. Stále mi sdílel nějaké posty FreshKruháče (zřejmě z oprávněné hrdosti na syna) a už mě to upřímně nebavilo. Sice mě myšlenka kruháče docela zaujala, ale Harfa byla mimo mou cestu domov-práce a už jsem se chystal si tato oznámení vypnout, až se objevil post, že se otevřel nový gym na Bořislavce. Jelikož je asi 200m od mé práce (pracuji v administrativě centrály nedaleké pojišťovny), rozhodl jsem se to zkusit.
V tu dobu jsem měl za sebou cca 2,5 roku snahu o hubnutí. Rok 2015 jsem strávil sám v posilovně a rok 2016 jsem zasvětil indiánskému běhu do práce (cca 18 km), protože je to levnější než posilovna. Po cca 7 měsících se mi z pražského betonu přivodilo zranění chodidla a tři měsíce jsem se nehýbal a léčil to. Když jsem se rozhodoval, zda jít na Startér nebo Kruháč, tak jsem si řekl, že jsem se přeci 7 měsíců hýbal, tak náročnost 6/10 Kruháče bude přeci brnkačka.
Více jsem se nemohl mýlit.
Na první tréninku jsem měl Michala Hladníka. Už při rozcvičce jsem málem odpadl a poněkud to signalizovalo, jaký bude další průběh. Poté jsem udělal další začátečnickou chybu – když jsem viděl, jako okolo všichni jednou jak fretky, přizpůsobil jsem se.
Na čtvrtém stanovišti z deseti prvního kola jsem odpadl, málem se poblil a zbytek kola jsem proležel někde v koutě. Druhé kolo bylo podobné a třetí jsem tak, tak přežil (tehdy měl i kruháč ještě 3 kola) – no, tři týdny jsem se neukázal, ale bejknul jsem se a 27.11.2016 jsem si koupil první permici. Byla to zároveň poslední papírová, jelikož poté přišli elektronické, ale tu papírovou mám stále v peněžence schovanou.
No, začal jsem tedy na Startérech, pokračoval přes Kruháč a na FreshVolejbale mě přemluvili na Silovku. Jsem tak k vidění na všech těchto verzích tréninku.
Pokud jste dočetli až sem, tak víte, že rád píšu. Jednou bych chtěl napsat knihu a já vím, že se k tomu dokopu. Mám už za sebou jeden úspěch v povídkové soutěži jednoho nakladatelství z roku 2014, kde má povídka vyhrála v konkurenci 424 povídek. Píšu básničky a vlastní písňové texty – až se jednou najde někdo, kdo to nazpívá a producent, který to vydá, někoho udělám moc a moc slavným.
Mám rád motto: Umět hrát s kartami, které máš.
Ne vždycky máme dobré karty a ne vždycky jdou vyměnit. Z toho se ale člověk nehroutí.
Pomozte mi dát dohromady FreshSong, choďte do gymu a užívejte si život.
BUĎ FRESH!“
Ondra