jmenuji se Karolína. Ano ta, která vám znepříjemňuje tréninky věčnýma prupovídkama, připomínkama, zpíváním, smíchem* a taky ta, co často dostává šikanu a angličáky do zásoby – jako vážně nechápu za co 💁 (díky Fílo 😀 , máš velký podíl na mé neustále se zlepšující fyzičce) .
Jsem samozřejmě naplavenina, ale to jste si mohli všimnout s návalem slámy při mém příchodu… Jsem studentík jedné z fakult Dejvického kampusu a taky dříč v korporátu… A taky tak trochu Bořislavskej zběh.. Jsem stará dostatečně na to, abych mohla řídit auto a popíjet Aperol. Celosvětově!
No a jakej je vztah mezi mnou a sportem? Ehm, co vám budu povídat. V historii to tak vášnivý nebylo, ale prdelí jsem hýbala dycky. Začala jsem s Hankou Kynychovou (rozuměj aerobic), florbal, tanec a taky jsem se chvíli věnovala atletice. Jenže jsem se ničemu nevěnovala dostatečně dlouho, ať už k tomu byl jakýkoliv důvod..
Po návratu ze zaoceánu, mi ručička na váze vylítla do astronomických výšin a já se zařekla, že takhle teda ne! Tak jsem začala běhat… Pak přišel podzim. No a pojďme si nalít sklenky čistého vína, komu se chce běhat při nepřízni počasí, když by ani psa nevyhnal. A tak jsem se objevila na FreshKruháči. První trénink jsem absolvovala na Startéru pod vedením Ondry. Zas tak bídně jsem na tom nebyla a tak jsem skončila na zeleným. Tam jsem přišla na Ondrovu zálibu angličáků na trilion způsobů. No abych to zkrátila. Přišla spousta tréninků, kde jsem měla žaludek v krku, z nohou rosol a v očích smrt. Ale kromě toho, udělat ze sebe chodící vytesanou sochu, mě začali děsně bavit lidi, který funěli a smáli se stejně jako já. Tak vznikla láska k sebetyranii a pro mě moc důležitá přátelství. A několik z nich už tu má hrdě svůj příspěvek.
No a tak jestli si to čteš i ty, kterej/á umírá po každým tréninku (neboj, nezlepší se to, umírat budeš pořád 😀), nebo se odhodláváš, tak určitě přijď!
Já bych z toho času strávenýho v tý potem nasáklý místnosti nevyměnila ani sekundu, protože mi to dalo mnohem víc, než jen bicáky až na strop.
Jo a veškerý autorský práva si vyhrazuju, píšu to pod vlivem… endorfinů přece!
Tak se vidíme v gymu,
K.
* Tím to se omlouvám, ale když musíš, tak musíš a nenaděláš s tím nic 🙂 „