Kuba Mašek, 32 let
1.vstup – 29.3.2016
Počet tréninků k 19.10. 2017 – 237
„Čůůs všichni 🙂 Já jsem Kuba, na tomhle světě už dýchám 32 let a celou tu dlouhou dobu bydlím v Praze (no fakt, žádná náplava, to se prý taky už moc nevidí), a ačkoliv jsem na FreshTréninky začal chodit až na jaře 2016, mám dojem, že celou tu FreshBandu znám pěkně dlouho. Je mi tu náramně dobře a cítím se pěkně zapadnutej. A jak jsem se vůbec k týhle dost specifický skupině takovej trochu divnejch lidí dostal? Inu, nebylo to jednoduchý 😀 Nemůžu říct, že bych byl od mala sportovec, ale rozhodně jsem byl aktivní – přeci jen, skauting tahá děti do přírody a když tam je celá rodina, tak jeden nemá moc na výběr. Naštěstí mi to nevadilo a tak mi to dalo nějaký ten základ pro sportovního ducha a nadšení pro pohyb. A jak se postupně ukázalo, nejsem takový dřevo, jak by si někdo mohl i myslet 😀 V šestnácti letech jsem šel znovu do tanečních a tehdy se to hádám zlomilo: začal jsem s bráchou (asi se o něm taky dočtete) dělat irský tance a historický šerm, a mně to vydrželo do teď. Díky tomu jsem potkal neuvěřitelný množství zajímavejch lidí, s nimi se jsem se dostal před zraky diváků i v zahraničí, zkusil kdejaký divný pohybový aktivity (k těm zmíněným přidám párovou a závěsnou akrobacii, kejklaření, fire show, nějakou kaskadéřinu…. Ano, nezdá se vám to, je to teď taková přehlídka mého narcismu 😀 ). Hlavní náplní ovšem zůstávaly zmíněné irské tance, a kdo to někdy viděl, ví, že to je dost jednostranná zátěž. A abych nebyl jen hlavička na nohách, chtělo to nějakou komenzační a vyrovnávací aktivitu. Jako ano, mohl bych chodit do fitka, ale klasická posilovna mi přišla jako neuvěřitelná ztráta času – cvičit jen proto abych cvičil? Pche, ani náhodou. Běhat? Jen pro běh? Tůdle. Jako, k tomu sedavýmu zaměstnání v kanclu před počítačem by se něco dalšího hodilo, ale chtělo by to něco zajímavýho, ale mezi všema těma divnýma lidma se vyskytla jedna holčina, která na FreshKruháče chodila už tehdy, kdy ještě kluci neměli vlastní tělocvičnu. Tahle malá aktivní osoba mě lanařila a lanařila, že prý se mi to bude líbit, že tam je príma banda a legrace. Nechtělo se mi do obyčejný tělocvičny, cvičit pro cvičení, ale nakonec mě ukecala. Dohodli jsme se, že půjdem od šesti ráno, abych pak mohl být i dostatečně brzo v práci, dokonce mě i na tu noc předtím ubytovala. A když na to přišlo, říkal jsem si, jsem přece trénovanej, zvyklej se hejbat, tohle mě nepoloží…. No, ale nebylo to daleko 😀 Při třetím kolečku se mi motala hlava a tajil zrak, natolik, že jsem musel ubrat, aby to se mnou netřísklo a při tom čtvrtém jsem se už dost šetřil. Ale po sprše jsem na baru dostal Čepiho a popravdě, bylo mi moc dobře 🙂 Natolik dobře, že jsem se jako správně nakažená osoba snažil nalákat další 😀 Od těch dob už uteklo dost vody, takže jsem k potkání v obou tělocvičnách, na FreshSparťanovi nebo na klasických FreshKruháčích, někdy se vyskytnu na FreshKempu. Jsem z toho všeho fakt nadšenej – i když už jsou něktarý cviky strááášlivě profláklý a ne/-oblíbený (Angličák!! Nebo stoosmdesátky, přeskakovaný výpady, stojky…), nikdy se nenudim, a to se mi na tom líbí. Líbí se mi samozřejmě i to, že člověk potká pěkný holky a sám je čím dál tím hezčí 😀 😀 Kdybych neměl další tréningy, jsem tady mnohem častějš. A jak se v pátek po Sparťnovi říká, Na skle! Třeba se potkáme u nějkýho toho FreshZískávače nebo FreshProteinu. Takže rozhodně buď Fresh, to fakt jako chceš!„